Skaut Kuřim

Přeskočit na hlavní menu - Přeskočit na podmenu

Ježek v kleci

Americko-japonský hlavolam je českým fenoménem
Nejznámějším hlavolamem v České republice je díky Jaroslavu Foglarovi ježek v kleci, který ve čtvrtek slaví 115 let. Přitom to není vynález československý, ale americký, jeho předchůdce můžeme najít dokonce v Japonsku. Dnes tento hlavolam znají především středoevropské země, které se také účastní pravidelného mistrovství světa ve vyjímání ježka v kleci v Praze.
                    Hlavolam Ježek v kleci
                            
Za prvního ježka v kleci je považován vynález Clarence A. Worralla z Filadelfie ve státě Pensylvánie ve Spojených státech amerických, nechal si ho patentovat 7. dubna 1896. Hlavolam byl tvořen ze spodní a vrchní čtvercové desky, které byly propojeny čtyřmi tyčkami. Uvnitř se nacházela koule se třinácti různě dlouhými ostny, přitom od středu jich směřovalo málo, většinou trčely od koule v různých úhlech. Hlavolam prvního ježka v kleci byl vyroben ze dřeva.
První známý patent ježka v kleci
                            
Existuje však ještě druhá teorie vzniku ježka v kleci, která pochází až z Japonska. Říká se, že Worrallův ježek v kleci byl inspirován právě japonským hlavolamem s názvem Had a hvězda. Ten se objevil v katalogu Selchow & Righter 25. května 1895. Hlavolam představuje hvězdu s šesti hroty omotanou hadem, princip je v tom, že hvězda se musí dát do správné pozice tak, aby snadno vyklouzla ze zajetí hada. A právě toto pravidlo hlavolamu je totožné s tím u ježka v kleci. Z toho tedy vyplývá, že had a hvězda byly nejspíš předchůdcem ježka v kleci.
Hlavolam had a hvězda
                            
První ježek u nás
Podle některých informací prvním vyráběným ježkem v kleci na našem území byl hlavolam vytvořený v továrně na hračky Ladislava Veselého v Roudnici nad Labem roku 1935, hlavolam je tak nazýván Roudnickým ježkem. Ježek byl vyroben z mosazi a měl dvanáct ostnů. O pět let později ježka v kleci náhle zpopularizoval český spisovatel Jaroslav Foglar. Právě díky komiksu Foglara Záhada hlavolamu se předpokládá, že existoval nějaký český ježek, s kterým se právě spisovatel sám setkal a využil ho tak ve svých románech.
30. srpna 1940 v časopise Mladý hlasatel vyšel první příběh Rychlých šípů, a to Záhada hlavolamu. Foglar popsal ježka v kleci ve válcové podobě, a navíc se dal ježek v příběhu rozšroubovat. Ilustraci ke komiksu vytvořil J. Fischer. Z hlavolamu se náhle stal fenomén, každý Čechoslovák chtěl mít ježka v kleci doma, chtěl zkusit hlavolam rozluštit. Začaly se vyrábět ježci v kleci z různých materiálů a velikostí.
Rarita : skleněný ježek v kleci
                            
V roce 1941 to byl dřevěný hlavolam s dvanácti ostny a čtyřmi tyčkami, roku 1948 kovový a klec byla o jeden centimetr užší a o jeden vyšší. V 50. letech byl hlavolam vyráběn z černé oceli, v roce 1968 dokonce z chromu. Roku 1969 vznikla první kombinace ježka v kleci dřevo-kov s šesti tyčkami a pouze osmi ostny. Tentýž rok byl vyroben ještě kovový hlavolam pro Klub přátel Jaroslava Foglara, ten se nejvíce podobal Foglarově představě.
První příběh Rychlých šípů od Jaroslava Foglara
se jmenoval Záhada hlavolamu, v popředí byl právě ježek v kleci.
                            
Hlavolam jako námět k seriálu
Roku 1969 se stala ještě jedna nečekaná věc kolem ježka v kleci. Československá televize odvysílala premiérový díl devítidílného seriálu Záhada hlavolamu režírovaného Hynkem Bočanem. K seriálu musel být vytvořen i ježek v kleci, vznikl tak originál, jenž jakoby vypadl z Fischerovy ilustrace. Vyroben byl ve Filmových ateliérech Barrandov zámečníkem panem Bednářem, byl z kovu a měl deset ostnů.
K seriálu Záhada hlavolamu byl vyroben i unikátní
ježek v kleci, který vystihoval Foglarův hlavolam
                            
Seriál se stal velmi populárním, masově se začaly vyrábět hlavolamy ježka v kleci. Byly z různých materiálů, různých velikostí, počtu ostnů, barev. Vznikaly i rarity jeho podoby. Jedinečný skleněný ježek v kleci od skláře Michala Zahradníka, keramický ježek nebo dokonce ježek jako vánoční ozdoba, která vznikla ke stému výročí Jaroslava Foglara. Největší ježek v kleci na světě, ježek v kleci postavený ze stavebnice Merkur, sova v kleci, kos v kleci, v Japonsku vznikly hlavolamy se základem ježka v kleci jako Cast Equa nebo Cast Cuby. V Belgii zase vznikly hlavolamy kostka v kostce, jailbreak nebo Oskarovo bludiště, vše sestaveno na principu známého ježka v kleci.
Čínsko-belgický hlavolam Oskarovo bludiště
                            
Roku 2000 se začalo pořádat mistrovství světa ve vyjímání ježka v kleci, každoročně se koná vždy v Praze společenském sále kláštera Emauzy většinou v listopadu. Účastníci pocházejí z velké části z České republiky, ale přijíždějí také ze Slovenska, Ukrajiny, Maďarska, Nizozemska, Mongolska nebo Bosny a Hercegoviny, většinou jsou zastoupeny evropské státy. O titul mistra světa se zde bojuje ve třech kategoriích - do šesti let, do 15 a nad 15 let. Úkolem je vyjmout ježka z klece v nejkratším možném čase, přitom časový limit pro hodnocení do soutěže jsou tři minuty. V dosavadní historii mistrovství se dosáhlo a vždy i dosahuje nejrychlejšího času tři vteřiny. Rekordmany jsou občané České republiky. Nejmladším účastníkem byla čtyřletá holčička a nejstarším pětasedmdesátiletá soutěžící.
                            
Zdroj : článek www.novinky.cz 7.4.2011

Hlavní menu

Podmenu

 

© 2008 Skaut Kuřim