Skaut Kuřim

„V Pelhřimově jsme viděli největší tašku na světě. Zpátky do tábora jsme jeli vlakem, pěšky a traktorem.“

Koumes z výletu do Pelhřimova, 1996

„Zvláštní příhodou dnešního dne byl můj vyvrknutý kotník.“

Píďa jako denní rádce, 1996

„… od 11:00 do 14:03 spím, 14:26 : jsem slyšel někoho ječet (podle hlasu asi Gábina) a štěkat psa. Jdu si klidně a potichu, když asi 10 kroků přede mnou slyším šramot – káně. 16:55 : Narval jsem do sebe nějaký jídlo.“

Vojta ze samotky 3 orlích per, 1997

„Šli jsme jako každoročně na poznávací vycházku do okolí tábora. Na ní chvíli bouřilo a my jsme zmokli, ale jen z jedné strany.“

Eva z vycházky směr Křemešník, 1997

„Na večeři byla pověstná ovesná kaše, tak si můžete představit asi jak velká byla fronta u latrín.“

Eva po večeři, 1997

„Před snězením oběda nastalo dilema, zda uvařený oběd sníst v Čechách či na Moravě, neboť Moravu od Čech odděloval nedaleko protékající potůček.“

Fiška z dvoudenního výsadku starších skautů a skautek, 1997

„A pak jsem si rozřízl šátek pilkou – to je tak, když musí rádce pracovat.“

Justin při přípravě dřeva do kuchyně, 1997

„Co jsem dneska zažil a nejenom já, bylo to, že Brůča pracoval !!!“

Postřeh Justina, 1997

„Hra spočívala v tom, udělat ze svých věcí co nejdelší provaz. A opravdu se nám to velmi dařilo, holky slintaly při spatření kluků jen ve slipech a kluci při spatření holek. No, co ten Dendy nevymyslí !“

Káně po hře, 1998

„Sedm hodin ráno. Někdo mě budí. Přemýšlím, jestli je namáhavější seřvat odvážlivce nebo po něm vrhnout vhodně umístěnou kanadu.“

Čiperka a její ráno, 1999

„Pochodujíc podivným stylem člověka, jenž nedoběhl k latríně, budili tímto tábor.“

Čiperka a budíček v čase Budoucnost, 1999

„13:40 : Našla jsem zábavu – ležím, pozoruji mraky, ptáky a muchu, která mě pořát otravuje. 13:50 : Pozorování muchy mě přestává bavit, otravuje mě až moc a štve mě.“

Beruška ze samotky 3 orlích per, 1999

„Dnes je neděle, takže budíček byl posunut na 8 hodin. Rozcvička též nebyla – ideální den !“

Káně po nedělním ránu, 1999

„Za Dobrou Vodou jsme hodili něco teplého pod žebro. Po příchodu do Mezné jsme zjistili, že se tato vesnice zcela vymyká tvrzení o přítomnosti hospod v každé české vísce.“

Fiška z dvoudenního výsadku, 1999

„Po důkladném občerstvení, kdy jsme snědli všechno co jsme měli, po závěrečné zmrzlinové smršti, jsme zamířili zpět do tábora.“

Kryštof z výletu s vlčaty na Křemešník, 1999

„Počasí nám přálo a tak jsme stihli 5 her, i když díky sadismu jejich pořadatelů všichni umírali.“

Eva po náročném herním dni, 2000

„Cestou jsme si obstarali brambory (způsobem nám vlastním – buď blahořečena polní lopatka).“

Fiška z výsadku roverů a rangers, 2000

„Cestou jsme jeden po druhém upadali do hlubokého spánku. A spali, a spali a spali … až do rána, kdy nás probudil šílený traktorista a drobný déšť.“

Iva z výsadku roverů a rangers, 2000

„Po Milošových slovech, že obchody v těchto končinách mají otevřeno jen na podzim a v pondělí, jsme se sice obávali, že nebudeme moci nakrmit své hladové krky, ale náhoda nám přála a bylo náhodou otevřeno. Za pultem nás očekávala velmi hodná, milá a ochotná paní. Dozvěděli jsme se od ní mnoho novinek, včetně toho, že pokud chceme salám, tak si musíme počkat do středy, atd.“

Iva z výsadku roverů a rangers, 2000

„Je až obdivuhodně obtížné rozměnit 5000 Kč pokud máte na sobě táborové oblečení a to i v Jihlavě.“

Kryštof z výletu do Jihlavy, 2000